Elektrokolo Tern Link D8

Výrobce: TERN

Zkombinujte vynikající design a technologie Linku D8 s nejdokonalejší elektrosadou na světě, a získáte špičkové skládací elektrokolo. Při montáži této elektroskládačky používáme kanadskou sadu BionX s motorem v zadním kole, která pracuje s 48 V a nabízí neuvěřitelný kroutící moment a jednoduché intuitivní ovládání.
Umístění baterie v zadním nosiči umožňuje zachování velmi komfortního nasedání a dává kolu stejnou velikost po složení, jakou má kolo bez elektrosady. Součástí baterie je i zadní světlo.

Tahle městská skládačka už při prvním pohledu nezapře určitou příbuznost s modelem konkurenčního Dahonu – už letitým Vitesse D7. Není ostatně ani příliš divu, protože značku Tern založili lidé spojení dříve právě s Dahonem. Kola Dahon jsou dlouhodobě proslulá svou kvalitou a promyšlenou konstrukcí, takže v tomto směru jistě můžeme od Ternu očekávat jen to nejlepší.

Rám kola je vyrobený samozřejmě z hliníku, kola jsou 20 palcová, obutá do sexy pneumatik Schwalbe Citizen s ochranou proti proražení a bočními reflexními pásy. Brzdy jsou klasická „véčka“, přehazovačka Neos 1.0 s nízkým profilem obsluhuje 8 rychlostní kazetu. K řazení slouží Grip shifter (tedy otočný řadič) SRAM MRX Comp.

Testované kolo bylo vybavené blatníky a hliníkovým nosičem, které ale nejsou součástí základní výbavy. Výrobce svůj stroj nabízí ve spoustě (většinou) hezkých barevných variant – my měli k dispozici dvě – černo/oranžovou a bílo/modrou, kterou vidíte na fotografiích kolem článku. Váha bez příplatkového příslušenství je velice slušných 12,1 kg. Rám je opatřený návarky pro instalaci košíku na lahve/držáku pumpičky a samozřejmě taky pro instalaci blatníků a nosiče.

Tolik teorie a technických údajů. Teď tedy pár poznatků z praxe:

Je vidět, že do konstrukce se promítly letité zkušenosti s konstrukcí skládaček – rám je (s ohledem na typ kola) velice pevný – určitě nebudete mít pocit, že se pod Vámi kolo v zatáčce každou chvíli složí i přes to, že při skládání se rám doslova „láme v půli". Posed je příjemně vzpřímený (což se u tohoto typu kola bere jako plus) a ačkoli je k dispozici pouze jedna velikost rámu, nastavením výšky sedla a řídítek ho bez problémů přizpůsobíte takřka libovolnému jezdci – u nás počínaje mojí desetiletou dcerou a konče mnou s výškou 185 cm. Neměl jsem k dispozici vyššího testera (oficiálně jsou limity kola 142 – 190 cm a max. 110 kilo), ale jsem přesvědčen, že i s ním by si Tern bez problémů poradil.  Vzhledem ke vzpřímenému posedu jde o ideální kolo na cesty do práce ve společenském oblečení.

Kolo se skládá obdobně jako jiné skládačky stejné koncepce, tedy:

1. rychloupínákem povolíte řídítka a otočíte je směrem dolů
2. zasuneme sedlovku do nejnižší polohy
3. pákou povolíte představec a „zlomíte" jej směrem vzad a cca o 45 stupňů vlevo
4. další pákou povolíte rám a ohnete jej v půli

Foto: NaKole.cz

Po této operaci obvykle zůstanou ohnutá řídítka mezi koly, která se po „zlomení" rámu dostanou vedle sebe. Tern přichází v tomto směru s jistou inovací, protože mezi bodem 3. a 4. ještě otočíte přední kolo o 180 stupňů vpravo, takže řídítka máte u složeného celku nikoli uvnitř, ale vně. Výhodou oproti konstrukcí s řídítky uvnitř je to, že u Ternu nemusíte tolik laborovat s výškou a polohou řídítek – tím že jsou venku, ve většině nastavení nijak nebrání úspěšnému složení. Na druhou stranu, složené kolo je mírně větší a navíc kvůli zmíněnému otočení předního kola musí mít delší bowdeny, které Vám pak „civí" dobře 20 cm ven. Přední i zadní kolo je opatřené magnety, které je ve složeném stavu přidržují u sebe. Složenému celku ovšem nelze upřít určitou nestabilitu – pokud kolo postavím na zem v tramvaji a neopřu ho nebo nedržím, v první zatáčce nekompromisně padne na bok.

Pedály jsou skládací, plastové a tak nějak jsou přesně to, co byste u takovéhoto kola očekávali.

Drobnou výhradu bych měl k pojistkám, které jistí oba klíčové body pro skládání (rám a představec) zřejmě proti neúmyslnému otevření – jsou malé, špatně umístěné a navíc jejich vnitřní části jsou plastové a když na ně zapomenete (což se stává), máte tak 20% šanci že pojistku uvnitř zlomíte. Přitom neúmyslné složení kolu při správném seřízení opravdu nehrozí, protože páky, jimiž se rám i představec rozpojí, aby šly „zlomit" jdou značně ztuha. U prvního testovacího kola jsme pojistku rámu zlomili ještě před vyjetím a její absence během testování nikdo neželel.

Složení kola trvá podle údajů výrobce 10 sekund. V praxi vyzkoušeno – jde o reálný údaj, pokud ovšem budete hodně rychlí. Ovšem u městských skládaček se dle mého soudu hodnotí praktická rychlost skládání podle toho, jestli stihnete dohonit přijíždějící tramvaj, složit kolo a nastoupit dřív, než se zavřou dveře. Takto měřeno, je Tern úplně v pořádku.

Foto: NaKole.cz

Velice příjemné je sedlo (výrobce ho označuje pouze nic neříkajícím názvem Sport), které není přehnaně široké ani měkké, jak to u městských kol bývá nezřídka zvykem. Za hezký, leč nepraktický nápad považuji černou sedlovku – vypadá to sice efektně, ale očekávám, že po několika měsících se barva ošoupe/poškrábe (nesmíme zapomínat, že u skládačky se sedlovkou manipulujeme při každém skládání i rozkládání), což ve výsledku nevypadá nijak zvlášť esteticky. Tradiční stříbrná barva kovu by zde patrně udělala z dlouhodobého hlediska lepší službu.

Šířka řídítek je „tak akorát" a vzhledem k systému skládání by nemělo být obtížné je případně dle potřeby vyměnit za širší/užší/del­ší/tmavší apod. Jediné, co mě na řídítkách trochu dožralo, jsou gripy, které jsou sice anatomické, ale mají na sobě některé reliéfní prvky (např. nápis Biologic), jež při delší jízdě dřou do rukou. U městského kola mi přijde vyloženě hloupé muset k dosažení optimálního komfortu jezdit delší jízdy v rukavicích.

Vzhledem k velikosti kol a absenci jakéhokoli pružení je jasné, že se nejedná o stroj do terénu. Upřímně, příliš příjemná není ani delší jízda po nerovném pevném povrchu – na druhou stranu, proslulé pražské „mačacie hlavy" vám dají zabrat i na krosovém kole nebo levnějším MTB. Pneumatiky, ačkoli nejde o žádné „balóny", v rámci možností dobře tlumí a ve svém domácím prostředí – tedy ve městě – se kolo s nerovnostmi vyrovnává velmi slušně. Vzorek je pochopitelně silniční a na trávě nebo v bahně počítejte s tím, že při prudším šlápnutí, zejména na těžší převody, se budou kola protáčet.

Jakkoli se výrobce snažil kompenzovat menší průměr kol velkým tácem, Tern Link D8 není nářadí na dlouhé výlety – za limit pro naprosto příjemnou a pohodovou vyjížďku považuji třicet kilometrů v nepříliš kopcovitém terénu. Pro delší cesty nebo větší kopce je prostě potřeba volit něco s větším průměrem kol (a poněkud sportovnější geometrií rámu).

Jako většina skládaček obdobné konstrukce s 20 palcovými koly je i Tern Link nesmírně hbité kolo s výbornou akcelerací a skvělou ovladatelností. Tyto vlastnosti se nejvíc projeví právě ve městě, kde Vám neobyčejně usnadní každodenní kličkování mezi auty, chodci, lampami uprostřed cyklostezek a dalšími civilizačními překážkami.

Foto: NaKole.cz

Mile mě překvapila osmistupňová přehazovačka, protože tento rozsah není u skládaček úplně obvyklý – rozsah převodů dokáže pokrýt potřeby většiny běžných jezdců – občas bych, pravda, uvítal ještě jedno „kolečko" na každé straně, nicméně tenhle pocit má asi sem tam každý a na jakémkoli kole. Přítomnost řazení pomocí grip shifteru mě, upřímně zprvu značně znechutila. Pokud si ovšem – jako dřív já – myslíte, že otočné řadící rukojeti jsou dobré maximálně pro dětská kola, myslím, že po seznámení s tímto systémem byste je mohli vzít na milost – řazení je celkem spolehlivé a alespoň Vám z kola „nečumí" páčky, které byste při skládání mohli s trochou štěstí zlomit. Přehazování sice není 100% přesné a jisté ani na úplně novém kole, ovšem dá se na to zvyknout a zase není potřeba přehazovačku „ladit" po každé jízdě.

S Ternem jsem strávil dva příjemné týdny takřka každodenním dojížděním do práce a musím říci, že i přes dílčí nedostatky jde o velice vyspělé a kvalitně zpracované kolo, které Vám, pokud po něm nebudete žádat věci, na které vyloženě není stavěné, přinese za vložené peníze dostatečnou porci zábavy i užitku.

• robustní a spolehlivá konstrukce rámu
• vzhledem k ceně kvalitní osazení
• rychlé skládání
• špičková obratnost v městském provozu

• pro někoho nepraktické skládání s řídítky vně
• špatně vyřešené pojistky rámu a představce
• gripy dřou při delší jízdě do rukou

Technická specifikace